Tajemství přání

Proč nehoří?

Proč ten oheň nechce strávit moje přání? 

Nechce, no.

Celá zkoprnělá stojím u silvestrovského/novoročního ohně a zírám na svoji bundu, kam mi plameny ohně už potřetí hodily zpět obálku s mým tajemstvím. Netknutou, beze známek popálení či ožehnutí. 

Co toto je za tajemství?

Tajemství spřízněných duší

Před lety svět oběhla lavina spjatá s knihami Tajemství… od různých autorů a v různých variantách. V sérii knih a videí autoři ukazovali, jak jednoduše přivolat, přilákat do svého života přesně to, co chceme. Jak uchopit základní zákon vesmíru a učinit z něj svého sluhu.

I já se nechala zvábit příslibem lehce něco získat jen tím, že budu volit správná slova a konat ty správné rituály.

Přišla mi do ruky kniha Tajemství spřízněných duší od Arielle Fordové. Tehdy již nějakou dobu bez partnera jsem velmi toužila po sdílení svého srdce s mužem. 

Rituál

Součástí knihy (a její podstatnou částí) je rituál – jak přitáhnout ideálního muže do života. Součástí rituálu pak bylo napsat vlastnosti, které by onen vytoužený měl mít. 

I učinila jsem. 

Ve vaně květy, svíčky kolem dokola, voňavá lázeň pro tělo i duši. Krásné šaty pro speciální okamžik a tužka s papírem, kam píšu vlastnosti muže, jakého bych ráda přivolala k sobě. Promyslela jsem vše dobře, srdcem posvětila tento čin a odevzdala dalšímu osudu. Obálku s listem jsem pečlivě schovala do nitra matrace v posteli.

A žila klidně dál. Věřící, doufající.

A dělo se mnohé…

Ideální partner? 

Asi za rok po rituálu jsem při důkladném úklidu vytřepala z matrace schované přání. Tajemství. 

Zapomněla jsem už, že něco takového existuje.

Začaly mi vstávat vlasy na hlavě hrůzou…

Muž, kterého jsem si vysnila na papír, skutečně existoval. A v mém životě! 

Leč – nebyl to ten, se kterým bych ráda žila a sdílela vše osobní.

Měl všechny vlastnosti, které jsem popsala, chybělo mu však mnoho jiného, zásadního pro život.

                                            Přišel “ideál”.

Hoř, ohni, hoř!

U onoho silvestrovského/novoročního ohně chci tato přání odevzdat ohni, kéž spálí moji bláhovost a toužení! 

Nechce.

Jak je to možné?

Prosím, prosím, vezmi si moji minulost. Já chci jít dál jinak, nově, v pravdě bez příkras. 

“Vzdávám se veškeré magie! Ne má, ale Tvá vůle se děj, Bože!”

Tak naposled. 

Hážu obálku s tajemstvím do plamenů a on je pokojně spaluje. Jakoby nic.

Ve mně mír a klid. Odpoutání…

Krb bez ohně

Vzpomínám na přítelkyni, která odjela sama do ciziny hledat své poslání, štěstí, vedena hlasem své duše. Projektovala stejně jako já a mnozí – vysnila si domek s krbem, zahradu a jezero nablízku. I stalo se. A hned v prvním dopise psala – moc jsem se tehdy nasmála -, že jezero je kousek, ale voda v něm ledová po celý rok. A krb v domě také – ale domácí pán si vymínil, že se v něm nesmí topit. 🙂

Tak jak to je? 

Je vyzkoušeno, že přání se plní. I ta tajná. 

Jsme tvůrci vlastního osudu, vlastního vesmíru. Svět existuje uvnitř nás, vně se pouze odráží naše nitro.

Moje přání, touha byly pokusem ovlivnit realitu bez vlastního přičinění. Takové malé kouzlo, které by třeba pomohlo zaplnit mezeru v mém životě. 

Přála jsem si to nejlepší pro tehdejší okamžik. A ukázalo se, že to není to pravé pro mě, pro život, jaký chci. 

Pravda vyšla najevo. 

To nejlepší pro mě

Ano, můžeme si přát, můžeme mít tajemství a toužit po jejich dosažení, leč…

Jsou má přání teď skutečně odrazem mojí touhy po svobodném životě v pravdě? 

Klíčem je důvěra

Důvěra, že můj život je správně tak, jak teď je. 

Důvěra, že dělám, co mohu nejlepšího.

Důvěra, že svojí přítomností teď – rozhodnutím, jednáním, myšlenkou, činem – tvořím vlastní budoucnost. 

Důvěra ve vedení, v takový tenoučký hlásek někde v nitru, hluboko. Někdy jej neslyšíme, často mávneme rukou, občas se pozastavíme… Hlásí se o slovo s neutuchající trpělivostí. A pokud poslechneme, přichází do života svoboda, krása a pravda.

Jak vím, co je pro mě nejlepší?

Klíčem je pro mě zase důvěra – to nejlepší pro mě musí být v souladu s Božím záměrem.

A jelikož nejsem jasnovidec, nevím, jaké úmysly se mnou Bůh má, nemohu vidět plný dosah cesty, kterou si zvolila moje duše v tomto životě.

A tak věřím…

Odevzdala jsem veškeré touhy – a hle, přišel muž. Pro mě ten nejlepší. Nakrátko. Drsný učitel sebelásky. A zanechal po sobě poklad z nejvzácnějších – nového člověka…